Dějiny hudby (a angličtinu v populární hudbě) zrovna dělám. Má to překvapivě velké publikum. Vadí to ale (na mém působišti) dějepisářům. Mají pocit, že hudebníci nejsou kompetentní vyjadřovat se k dějinám hudby a angličtinářům, těm ani nevím proč. Asi že lidem hrabe. Teoreticky by to oběma skupinám mělo ulevit. Prakticky probíhá lítý boj, kdo zabere více místa ve vysílání. Dětí je mi líto, protože pokud chtějí udělat vše, co jim jejich zběsilí pedagogové ukládají, můžou se rovnou po vánocích objednat na rekreaci k Chocholouškovi.
U mých dětí u jednoho na prvním stupni hodně sofistikovaná online výuka a u druhého nálože úkolů, které nestíháme.
Já jsem dneska byla kdo ví proč navelena na online školení ředitelů škol, trvalo to přes dvě hodiny, svým způsobem to bylo zajímavé, sama bych se na to nepřihlásila a takhle jsem se dozvěděla spoustu pikanterií. Možná se mnou šéfka počítá do řídící funkce . Nejlepší byla paní z ČŠI. Doktorka nevím čeho. Zjevně unikla z dozoru Mužům v černém.