Také patřím k těm, co jim smrdí levadnule. Bylina, čerstvá, sušená, olej....je to jedno, cítím pach moči a překrytý něčím odporným.
Stejně mi smrdí černý bez, ale pouze listy a dřevo, cítím kočičí nebo kocouří moč či značkování. ALe květy bezu naopak miluji, jedna z nejvoňavějších věcí, co znám.

Strašně mi smrdí kafe, to fakt nesnesu.
A kromě různých lidských výměšků nesnáším miminkovké blitíčko, z tohopuchu natrávaného mlíka se mi navaluje.

Voní mi léto a zima.
Smrdí mi podzim a jaro, cítím rozklad a hnilobu.
Miluji vůni rozpáleného asfaltu po děšti.

Mám uchylku na afrikány a muškáty, nevoní mi, ale něco mě nutí je neustále očichávat.,

Miluji vůni rozmarýnu, k nelibosti manžela, který ho nesnáší.
Miluji vůni pořádně zemitého černého čaje.

Z parfému poslední roky používám Si od Armaniho. Přes léto Orangerii od Lancome a v časném jaře, po děšti nebo do prostor s mnoha lidmi, kde je parfém spíš nežádoucí Omninii crystalline.