Přidat odpověď
"Zařadíme se... popoběhneme... je před vámi moc velká mezera..."
Tohle bylo v lesní školce, tam se nikdo na výletě nikam neřadil a mezery se neřešily. Žádný štrůdl, šlo se tak nějak rozevlátě přírodou, každé dítě si dělalo, co chtělo. No a právě proto potřebovali navíc rodiče (jeden dospělý vpředu, jeden veprostřed a další sbíral odpadlíky na konci).
Děti byly zlaté, nekonfliktní a samostatné a celé to bylo beze stresu. Akorát si nemůžu pomoct, mně ty děti stejně lezou na nervy. Ty svoje mám ráda, jejich kamarády většinou snesu, ale jak je jich moc, tak je to moc.
Neskutečně obdivuju, že na to někdo má nervy, ať je to ve školce nebo ve škole.
Předchozí