Léčím se s úzkostnou poruchou (strach z nemocí a ze smrti), takže tohle období je pro mě prostě "ideální" a na jaře mě to psychicky hodně semlelo, to jsem se občas třepala, byla mimo a úzkosti zcela vyhrávaly (ale já vývoj epidemie sledovala od ledna, jak to propuklo Číně). Teď kupodivu se psychicky držím, uvidíme, jak dlouho (navíc je podzim, to je pro moji dg, taky nic moc období), do práce chodím 2x v týdnu, dvě hodiny trávím v mhd. Holt to beru racionálně, vím, že je to hodně špatný, čísla znám, ale věřím, že to jako republika nějak dáme. Naštěstí se s mužem nemusíme strachovat o práci, to je velký bonus.