Když jedu do města, což je teď asi jen 3x týdně, tak cítím naději, že by to mohlo mít konec. Protože je venku vážně míň lidí, narvaný autobusy se změnily tak, že když jedeme 4, jsme už dav. Všude a věčně se potulující skupinky lidí jsou vidět minimálně.
Na druhou stranu ta čísla rostou . Děti se druží jen tady doma navzájem (výhoda mít jich 5, další akutně fyzicky nepotřebují, stačí online). Ven do obchodu a na mhd chodím s respirátorem, sleduju místní čísla. Jde to zjevne v dávkách, jeden den je +250 (na okrese), další den +30, takže jak stíhá laborka, tak to vyleze. Vysloveně děs nebo tíseň aktuálně necítím, možná lehce při představě, že bude denně +15 až +20tis a oni pošlou 1. stupeň fyzicky do školy. Ptž bez roušek, v družině do odpoledne,...to pak můžou zrušit půlku zákazů. Vyměnit to za zavřený provozovny podle mě nic neřeší, tam není najednou 15-30 lidí, navíc bez roušek. No a obrýlený prvňák s rouškou je taky na houby, ptž nic neuvidí (mlží se). Takže i když z jeho domácí výuky neskáču blahem, nevím, jestli by jeho fyzický chození při zhoršování situace stálo za to.