Kvítko, mám ten průběh vnímaní covidu velmi podobný. Na covidový podzim jsem byla víceméně připravená (psychicky), bojím se tedy o muže (astmatik), rodiče jsem neviděla od konce srpna, o ně se taky bojím hodně (věk, tlak). Ale jinak se držím. A jsem šťastná za každý večer, kdy jsme doma všichni zdraví a spolu (Vím, že to zní pateticky, ale fakt tak je) a že od našich byl telefonát v pohodě a jen se ti dva důchodci hádají, kdo se kde bude dívat na televizi.