"Mám denně stejnou (dobrou) náladu s občasným nas.áním, když mi něco už leze na nervy moc..."

Půlko,
taky mám pořád stejnou náladu. Tohle není věc nálady, ani nějakého hroucení, to je asi něco jako být zavřený a nevědět, kdy tě pustí z kriminálu. Pořád jsi ten samej člověk, ale oddělenej od všeho, co je venku, a jediný co můžeš je bloumat po cele, snažit se nějak zabavit, ale to oddělení od všeho, co je "venku" ti bere chuť to dělat, protože si uvědomuješ, že to děláš jen pod tlakem okolností.