Vím, že takoví jsou. Hudebníci, letušky a další, kteří museli vzít zavďěk do té doby pro ně podřadnou prací. Teď jsem několikrát viděla v mém známém obchodě novou tvář a přemýšlela jsem, kdo to asi tak je.. kde dělal předtím, co umí, v čem je dobrý a jak se asi cítí, když teď v Bille rovná pytlíky s těstovinami.. Moje úvaha počítá s variantou té klavíristky.. ale samozřejmě to mohl být kdokoliv. Nicméně jsem si na sobě uvědomila, že mám tou situací změněný pohled na lidi v určitém pracovním zařazení, že se na ně dívám jinak, než dřív. Ne lépe, prostě jinak. A říkám si, jak tohle sociologicky zamíchá vzájemným vnímáním lidí.. Nejde jen o tohle, ale i o lidi, kteří se měli dobře, měli zaběhlé restaurace, hotely..okolí je vnímalo jako úspěšné, bohaté lidi, oni se nějak vnímali.. a teď se musí smiřovat se změnami ve všech ohledech, jak finanční dopady tak i ty sociologické..Jen taková úvaha, nebudu teď reagovat, dočtu později. Je krásně, sluníčko, tak jdu ven.

Jak to vidíte vy?