Náš kluk toho od března umí o tolik víc z češtiny a z angličtiny, že mám pocit, že by zrovna jemu ty dva roky snad ani neškodily. V angličtině neuměl nic a najednou se plynule domluvíme. A česky psal jak tatar a píše jak člověk. Přijde mi, že bez prezenční školy mu to docela i prospívá.