myslím, že i bez práce je na nervy, když není možné mít vlastní prostor, ať už s prací nebo bez.

někdy je to o tom, jaký si to uděláš, takový to je, to mají třeba moji rodiče. Není úniku. Byt velký, ale jeden vyhledává přítomnost druhého a lezou si na nervy. Námět na divadelní komedii o lidských vztazích. Protože prostor by byl, lezou si na nervy, štvou se, ale nevydrží jeden bez druhého.
Prakticky se to projevuje tak, že jeden vyžaduje přítomnost druhého při své činnosti.

Když to zbagatelizuji, Vážný bude chtít koukat na fotbal, manželka na detektivku, Vážný si neužije fotbal, když manželka nebude koukat s ním a nedá pokoj manželce, co chce koukat na detektivku. Ačkoliv mají dva pokoje a dvě televize..., půjde za manželkou a donutí ji přepnout na fotbal.

Někdy bych se nedivila, kdyby manželka vzala manžela válečkem. Ale ono to funguje i opačně. Nebo spíš nefunguje