Já si myslím, že vzývat v Česku národní hrdost šlo naposledy někdy v roce 89 (a ozvěnou byl pohřeb Václava Havla)

Mně první tiskovka do malé míry ulevila, nerozumím, proč byl sestřelen Prymula (proč na něj bylo nastraženo vyšehradské posezení), čekala jsem tvrdá opatření a další propad do ponurosti.

Přibývají nakažení, které známe a jsou to víceméně lidi s chřipkou, myslím si, že virová psychická tíseň odpovídá situaci a netřeba ji prohlubovat.