Jsem ročník 68 a hlídala mě od roku prababička, jediná nechodila do práce, mamka pracovala a studovala peďák, táta dělal na směny, takže při odpoledních mě hlídal on, věnovala se mi celá rodina na vesnici, včetně babičky a dědy, kdo zrovna nebyl v práci. Půjčovala si mě i městská babička. Byla jsem jediný dítě v rodině, navíc holčička, městská babička měla 3 kluky.

Ve školce jsem byla od 5 let a vůbec jsem si s dětma nerozuměla, měla jsme slovník 80 letý prababičky, která mi navíc četla Boženu Němcovou a Erebena a děti mi připadaly moc dětský. Srovnalo se to někdo kolem pátý třídy

Na zdrávce propad v komunikaci, protože zdravotní sestry měly takový jako praktický myšlení, já jsem snílek a teoretik Na to povolání jsem se nehodila.

Naše děti to měly jako já, babičky z nich byly nadšený, já jako vychovatelka jsem se jim věnovala pořád, mě to strašně bavilo, MM se rád přidal.