U nás bylo sváteční jídlo kuře s bramborovým knedlíkem (z pytlíku) a zelí nebo špenát, na knedlík osmažená cibulka. Ale neodržovalo se to jako nedělní jídlo, co se pamatuji. Jinak si zpětně uvědomuji, že mamka nebyla dobrá kuchařka a moc nápaditě nevařila. Zeleninu se snažila dělat, ale moc jí tehdy asi nebylo (nežili jsme na vesnici ani tam nikoho neměli). Ve školní jídelně mi tudíž chutnalo (až na pár jídel, která skoro bez výjimky nemám ráda dodnes), nemyslím, že by tam vařili úplně skvěle, ale doma se vařilo nějak méně pestře. Na jídla z dětství si vzpomínám na polévky z pytlíku, něčím obohacené (např. gulášovka zeleninou, fazolí), krupicovou kaši, nějaký ten vývar s drobením, těstovinou, rýží, bramboračka, pak vepřo, knedlo, zelo (ale to maso, bylo dané do pekáčku a upečené, žádná super vepřová pečeně, nikde než doma jsem to takto nejedla, nejblíž to mělo asi k moravským vrabcům, ale nebyla tam cibule), Babička mojí maminky dělala o neděli na střídačku řízek a španělské ptáčky, byli spíše chudá rodina, ona v domácnosti a manžel pošťák, ale vnímali se jistě jako dobře zajištění, prababička pocházela z úplně chudé rodiny (tatínek mládek ve mlýně a maminka děvečka), a prababička ochutnala maso snad poprvé v dospělosti. Tam bylo každodenně kyselo a v neděli měl tatínek klobásu (či něco takového) z koňského masa, ale snad jen on.