Napsala jsem přesně to, co jsem napsala. Tedy o schopnosti adaptace na změny, konstruktivní a nikoli destruktivní reakci na změněné vnější podmínky, o vnitřní motivaci, schopnosti širokého záběru a netunelového vnímání, které potom umožňuje právě ten vysokoškolský způsob myšlení, který hledá mezioborové překryvy a nové cesty vycházející mimo zaběhlé postupy, využívající metody jiných oborů v překvapivých souvislostech...


A nenapsala jsem přesně to, co jsem nenapsala. Tedy nenapsala jsem vůbec nic o žádných známkách, vysvědčeních... protože tohle školské lpění na nich je přesně to, na co se zaměřují lidé, které nepovažuju za vhodné adepty VŠ studia. A patří k tomu i zaměřování se na "jen to, co bude potřeba na přijímačky". Tenhle utilitarismus je vcelku protikladem reálné vzdělanosti a skutečných studijních předpokladů pro VŠ.
Do předem uzavřené hlavy se posléze mnoho nového nedostane.

Co se různé formy přijímacích zkoušek týká - v tomhle směru podléhám určité pracovní mlčenlivosti, takže k ničemu konkrétnímu se vyjadřovat nebudu.

Takže jen v obecných rysech - existují řady přístupů a záleží, co je cílem. K zajímavým patří třeba systémy jako jednotné zkoušky pro všechny zájemnce o všechny VŠ, z nichž potom ti s nejlepšími výsledky si vyberou, kteoru VŠ chtějí, a postupně podle toho, jak se dané VŠ naplní, si ti s horšími výsledky vybírají z toho, co zbylo... Jiný systém jsou třeba přijímací zkoušky v podobě assessment centra, které zachycují zase jiné předpoklady, důležité pro danou školu... možnosti jsou různé.

A jedna z překvapivých možností je právě i situace, která je teď - dosud fungující a tím pádem téměř automaticky vnímaný systém "SŠ připraví na přijímačky na VŠ" teď drhne. A tak to teď může selektovat lidi, kteří dokážou využít nejen své vrozené inteligence a středoškolských znalostí, ale také schopnosti tu inteligenci funkčně použít, rozpoznat změnu, v níž teď po uši vězí, a odhadovat, kam se to může vyvíjet a co bude tedy potřeba, aby dosáhli toho, co chtějí. Pokud tedy skutečně chtějí, protože záměna vnitřní a vnější motivace je celkem častá. A může to být pro vysokoškolské vzdělávání slušný posun k dobrému.