monam, nejsem si jista, jestli úplně přesně chápu, na co se mě ptáš.
jakože někdo, kdo byl doteď třeba na konzervatoři, se teď rozhodne, že chce jít studovat matematiku? No, ano, to se určitě může stát, pokud ho třeba uchvátí frekvence vyšších harmonických kmitů... a je to hezké, a pokud to bude opravdu chtít, tak začne hledat cesty, jak to udělat. Pokud bude odhadovat epidemiologickou situaci na jaře tak, že matfyz pravděpodobně bude brát na základě známek z matematiky a fyziky, které on v maturitním ročníku neměl, tak třeba začne volat na tamní studijní oddělení, jeslti se tedy budou počítat známky z posledního roku, kdy daný předmět měl... nebo,, je-li zájem opravdu vážný, zkusí zvážit přestup či zkusí řešit, jeslti by šlo na nějaké SŠ být dálkově studentem a rozdílovými zkouškami přeskočit do posledního ročníku tak, aby končil syncrhonně... a protože tohle se mu spíš nepovede, tak bude-li zájem o matfyz tak vážný, ponese důsledek předchozího rozhodnutí pro konzervatoř a bude se tam hlásit znovu později, až svůj problém s chybějící matematikou vyřeší. je to individuální problém, pro toho jednotlivce nepříjemný, ale dostatek lidí, kteří zvládnou matfyz, to nijak neovlivní, bude tam prostě místo něho přijatý někdo jiný.


Co se přijímacích zkoušek týká - je to prostě test osobnostních předpokladů pro konkrétní studium a u některých oborů i předpokladů pro konkrétní povolání, které je tím studiem podmíněno. A je dobré snažit se o jeho maximální senzitititu a specificitu a co nejmenší falršnou pozitivitu a negativitu. Ale jako každý test nějakou vždy bude mít. A zároveň náklady na zvyšování senzitivity a specificity můžou být tak veliké, že může být lepší smířit se s vyšší falešnou poz/neg.

A opět zpátky na začátek - co je cílem? Je cílem mít na VŠ jen lidi, kteří ji bezpečně zvládnou, a tak by byla problémem falešná pozitivita? Nebo se obáváme, že v populaci je nedostatek lidí, kteří danou VŠ zvládnou, takže se obáváme spíš falešné negativitity a podle toho postavíme testy? ... Tohle je prostě pro každou situaci různé.
A různé jsou cíle té vysoké školy, různé jsou cíle navazujícího oboru, který má větší nebo menší potřebu absolventů té školy (což u některých VŠ proto reguluje i stát).. .a jiné mohou být osobní cíle jednotlivce, který se tam hlásí... a nemusejí se protnout.

Proto jsem tu zmiňovala i ten zcela odlišný systém, kdy může studovat každý, kdo chce. COž je teoreticky možné ve školském systému, který má vysokou rozstupňovanost a vysokou horizontální průchodnost. Kdy je možné, aby všichni, kdo mají zájem o "něco kolem medicíny", začali univerzálním třeba dvouletým modulem, jehož absolvování by umožnilo potom buď přejít na další modul ve směru "medicína", nebo, pro toho, kdo by na to nakonec dostatečné předpoklad neměl, by to umožňovalo třeba roční modul "zdravotník zotavovacích akcí", ale zárovEň by třeba byla možnost po tomto základním medicínském modulu zjistit, že se dotyčný vlastně torchu selk oborem, medicína fajn, ale víc by ho táhly biologické aspekty než léčebné, a tak by místo toho mohl přejít horizontálně do přírodovědeckého modulu zaměřeného na biologii člověka...
určité principy tohohle sytému v některých zemích jsou a pak s tím může souviset i jiný systém přijímání na školy. Ale "od přijímaček" tohle začít nejde.