Libiku,
jo, je celkem dost takových strýčků, rodičů i přátel rodičů. Tedy v mém vesmíru rozhodně. A je zajímavé, že všichni ti lidé jaksi kontinuálně, v průběhu let, tomu ubohýmu a z tvého pohledu prakticky necivilizovanýmu dítěti radili, na co se má zaměřit, co je důležitý a co ne, ani od jednoho z nich neslyšel, že se má místo toho šprtat ruštinu. Včetně členů Akademie věd, pokud je to pro tebe adekvátní alternativa "ředitelů vyhraněnosti".