gkadyo

souhlasím, taky už mám dost

nejen že je to práce v jiným prostředí, chybí kontakt, ale navíc vůbec netuším, jak to ty děcka vnímají, takže vytvářím jiný materiály než minulých 20 let, všechno je jinak

a k tomu netuším, jak hodnotit, navíc bych chtěla, aby to těm děckám něco dalo, aby je to bavilo a aby to nebyla práce pro rodiče, a aby tu práci neodflákli, jako dnes - práce na dva týdny, má to čas, a kluk mi to poslal za dvě hodiny, prý hotový, vrátila jsme mu to, takovou práci nepotřebuju
toto bych nevzala ani prezenčně,
ale na druhou stanu mu těžko můžu ukázat, co chci, jenom popisuju, co mají udělat, z čeho čerpat - no zase tak rozdílný to není, ale pro něho to jiný je, taky má po3, ale má na víc a já to vím

fakt závidím manželovi - dělá sice z domu, ale rozdíl minimální, místo naživo se baví přes telefon a počítač, ale stejný věci k řešení, stejný postupy, stejný použitý materiály, stejný výstupy
může dál pracovat stejným způsobem, jenom sedí jinde,
pro učitele absolutně neznámý prostředí, ne kvůli technice, ale kvůli všemu ostatnímu

a tu techniku taky neumím používat, učím se za chodu

co všechno se ještě mám naučit ideálně před měsícem?

webinář je fajn, ale teprve včera večer mi přišel záznam a nebyl už čas s ito pustit, dnes jsem učila, chystala na zítra a teď bych to měla umět kvůli něčemu dalšímu - a to jako kdy a jak?
musím k tomu sednout ještě večer, akorát nevím, kdy mám zpracovat tu horu prádla, která mi tu vznikla

ještě k tomu vaření - nakoupit, uvařit, sice jsou kluci velcí, ale přiznejme si, který čerstvě dospělý kluk při své online výuce zvládne uvařit nebo nakoupit? asi těžko
teda pokud to nemá být zase pizza

mají to chlapi asi jednodušší, o domácnost se nestarají, jenom pomáhají

nejvíc pružnosti mám já, jenže pak dělám do noci, ti ostatní nemají kdy být pružní, mají pevných hodin nejvíc, manžel celou pracovní dobu, taky to má něco do sebe