Bylo mi 21, tři roky v práci, svobodná, bezdětná, bydlela jsem u MM. Sledovala jsem všechno dění na Svobodný Evropě a komentáře Hlasu Ameriky. Politikou jsem žila, u nás už mě štvalo úplně všechno. Těšila jsem se na změnu, ale nedoufala jsem, že se dožiju
, 17.11. mi to vůbec nepřišlo důležitý, po Palachově týdnu, 21.8., 28.10., furt se nic nedělo a najednou to nabralo grády. Nejšťastnější léta života, hned v prosinci jsme jeli do Vídně, 1990 svatba ve svobodné zemi, svatební cesta do Itálie, euforie ze všeho.