Přidat odpověď
Konec normalizace a začátek po revoluci byl takovej zvláštní, ten bych si i zopakoval. To už se spoustu věcí mohlo, ale nic nesmělo. Svým způsobem bylo na spoustu aktivit dost peněz, na matematická, fyzikální, informatická soustředění a tam už se mluvilo hodně svobodně. A bylo tam spoustu věřících zajímavejch lidí. A "protistátní" hry.
Jako soutěže v diskusích a rétorice na JAKÉKOLIV téma, v demonstrování, v hledání cest z lesa domů, kam nás rozvezli se zavázanýma očima (o rok později totéž dělala STB), ve sbírání podpisů pod "sranda" petici (pár lidí přivezla SNB a nadávali, jak si to ti pražští svazáci mohou dovolit). Většina těch akcí byla placena i s cestovným (a samozřejmě pobytem, jídlem). Bylo velké soustředění lidí kolem MO, FO, seminářů, našeho gymplu (GWP) na hledání a rozvoji mladejch talentů...
Vedle toho jsme chodili už v 88 demonstrovovat (to ještě bylo o hubu), třídní musel pokrýt nějakou perlustraci na demonstraci - věděl to předem. Pak už se to roce 1989 rozjelo, v lednu jsem koupil od tajnýho přes záda, ale bez důsledků. Ve škole jsme měli křesťanský a sympatizující kroužek, který se scházel chvilku v klubovně SSM, než nám třídní řekl, jestli to nepřeháníme a domluvil nám možnost se sejít v blízké modlitebně ČCE. A matfyz byl už opravdu speciální hnízdo.
Předchozí