Atmosféru si nepamatuji a už vůbec ne týden před.

Vybavuji si kolem 17.listopadu, jak jsem byla naštvaná, protože zrušili Kuřátka a místo nich běžely záběry z demostrací.
A taky si hodně matně vybavuji, že ze soudružky učitelky byla najednou pani a stihly jsme pouze asi dvě schůzky Jiskřiček, to mi bylo líto, protože jsme byly vedené spíš jak skautky a náhradní kroužek místo nich nebyl.
Takže v očích prvňáčka to bylo spíš k naštvání.

Ale jak píše Fren, že nemohli sehnat obklady a tak. Naši v té době rekonstruovali dům a říkají, že to nebylo špatné, že zboží už bylo. Kdo chtěl ušetřil za české výrobky, kdo chtěl dovozové, zaplatil hříšné peníze za italské dlaždice.
Takové italské dlaždice z té doby mají naši v kuchyni, imitace mramoru, děsně ošklivé, ale tenkrát děsně drahé. Jsou na ně hrdí a nikdy je nevymění.