Já bych zas nejela nikam než cestovky. Tedy do zahraničí. Neumím pořádně žádný cizí jazyk, s počítačem si taky nejsem dvakrát jistá a vůbec jsem ráda, když za mě někdo všecko zařídí a já si jenom užívám. Autem jsem byla v Chorvatsku několikrát ještě s BM a s dětmi a musím říct, že daleko lepší to bylo letadlem do Dubrovníku, než se 10 hodin trmácet po silnicích, zvlášť když já nevidím a BM toho měl vždycky plné zuby, takže první a poslední den byl vždycky nepoužitelný a pravidelně jsme se pohádali. To už jsem radši jela autobusem přes noc, večer jsem spolkla prášek a probudila se u moře.