Mně na té době připadal nejhorší neustálý strach z "vnějšího světa" - kdo z těch lidí z hospody, ze spolužáků, ze spolusportovců, chodí ty politické řeči vyprávět dál, kdo je udavač, dovolí mému dítěti studovat, nevyrazí ho ze školy, když ostentativně vystoupí ze SSM? Když jsme viděli policajta, strach co bude - projde kolem, koukne jen na občanku nebo nás zase odvede na služebnu. Trošku to mám dodnes, pracně si buduju jiný postoj k policajtům.
zatknou zase mámu mojí kamarádky před 28. 10., před 1. máje a bude se muset starat o mladší sourozence nebo bude moct jet s náma na chatu.
Že se všude stály fronty a nebyl hajzlpapír, banány a mandarinky, to byly jen takový podružnosti, mi přijde....