Jo, blbý je, že spousta dobrejch dobrodružnejch knížek je o klucích. Ale tyhle knihy bavily i dceru, brala to víc jako dobrodružství než jako klučičí dobrodružství. Jedna moje kamarádka mi kdysi vyprávěla, že jí bylo odmala líto, jak kluci měli Tři mušketýry apod. a že ona by taky ráda byla odvážnou mušketýrkou...

Zrovna Prašina je myslím psaná záměrně a vzácně tak, aby byli oba hlavní hrdinové - kluk a holka - v rovnováze. A funguje to. Není to žádná hra na umělou vyváženost, spousta holek a žen má podobnou povahu jako ta moje kamarádka a dobrodružství v Prašině jsou psaný opravdu s dobrou psychologií a víceméně tak, že tam o pohlaví vůbec nejde, člověk prožívá to dobrodružství s oběma.

Mojí dceři se jinak před pár lety hrozně líbila zde zmíněná Anna ze Zeleného domu.