Ropucho, to já si v mých nacti myslela, že si v životě nikoho nenajdu. Že bych mohla nápadníky přehazovat vidlema, to ani náhodou, ale občas se někdo vyskytl ( asi 3). Mně se ale nikdo nelíbil. Já se kluků spíš bála, připadali mi moc divocí a vulgární. S mým BM jsem se od začátku cítila dobře, což se mi nikdy s žádným jiným mužem nestalo, ať před ním, nebo po něm. Já to prostě s muži neumím. Naštěstí jsem si brzy po rozvodu uvědomila, že být sama je pro mě lepší než se seznamovat s někým novým, takže jsem se v tomto smyslu přestala jakkoliv snažit ( musela bych využívat seznamky) a strašně se mi ulevilo. Teď už si ani neumím představit jaké by to bylo žít s mužem.