Nevím, co bych dělala být mladá - do cca 25, možná 30... (to jsem byla pořád "v luftu" s partou)

ale teď, v 56, žiju sama v domku na kraji vesnice. Od března jsem na HO, do téměř prázdné kanceláře jezdím tak max. jednou týdně. Kamarádku na časté procházky či kafe nemám. Vídám se s někým z rodiny tak 2 x do měsíce (malou vnučku tu tedy mám i celý víkend). 1 x za měsíc se vidím na živo s někým z přátel.

V létě jak bylo korovolněji jsem byla na dovolené s rodinou a na dvou prodloužených víkendech s přáteli.

Vyhovuje mi to.

Teď jsem začala 2 x týdně na pár hodin docházet na výpomoc do nemocnice, jsem tam trochu mezi lidmi a s některými musím i mluvit, a je mi to opravdu nepříjemné.