Moje dcera si psa pořídila, když byla ještě na VŠ. Dlouho o tom přemýšlela, vybrala si takového, aby byl klidný, nenáročný a hodil se ke koním. Brala si ho i do školy, dokud nemohl zůstat delší dobu sám doma. Když chodila do práce, pes to těch 9 hodin vydržel, nikdy nedělal, nic neničil. Pak ho tedy vzala na dlouhou procházku. Teď už čtvrtým rokem pracuje z domu, tak je to vyřešeno. A když něco, povolá mě. Tvrdí, že pes je moje jediné vnouče a já to tak beru. Na pár dní se ráda postarám a ještě si to uziju.