Přidat odpověď
Já bych i chtěla, mrzelo by mě to, ale přežila bych to, dokonce by byla asi vyhledávaná a mohla by být chovná fena, je moc pěkná, ale děti na ní visí. Nejmladší jí miluje, i když jí taky ta divokost často překáží. Velký holky jí vezmou na delší procházku tak jednou za týden, malá by s kamarádkama i venčila ráda, to se zase bojím jí pustit s tím divochem, že by si třeba v případě nějakého agresivního psa (a chodí tady po okolí) neporadila. Když přijdou kamarádky mojí nejmladší, tak kolikrát mám pocit, že jdou za naším psem a to každá mají svého doma, jen ti jejich se před nima spíš schovávají, ta naše je nadšeně vítá a hraje si s nima.
No já od září pořád nějak marodím, mám depresivní nálady, jak jsem psala, jedu na bazál.
Dá mi práci děckám dozorovat školu, ještě je nutit do procházek nedávám. Dnes mě zase od rána bolí celé tělo a to mám v sobě už léky na bolest, nějak bez efektu. Už nějakou dobu kapu atb do očí a do uší, pobolívá mne v krku....jsem prostě rozložená a musíme to nějak zvládnout, psí problémy momentálně řešit nehodlám.
Jen jsem chtěla komentovat Sloniska, že chápu, že mít psa je starost navíc velmi snadno.
Předchozí