Taodvedle, já jsem těsně po rozvodu myslela, že si najdu příjemného inteligentního kultivovaného pana na procházky, kafíčko, divadlo, kino, koncert, výstavy, na výlety a cestování, abychom si dobře popovídali, ale každý by bydlel dám ve svém. Jak jsem byla naivní!!! Takoví muži se nevyskytují, buď e existuji ti, co mají přítelkyň víc, tak ti bydlí sami. Ostatní se chtějí přistěhovat, aby ses o ně starala. Jsou ochotni se ze začátku přemoci a jít s tebou na procházku, na kafe či do divadla - to jen ti nejodvážnější, ale pouze za předpokladu, že za to budou mít sex. A to co nejdřív po seznámení, nejpozději na třetí schůzce. Chvíli jsem bojovala a pak to vzdala. Já jsem demisexual, jak jsem se dozvěděla nedávno v jednom článku, musím toho člověka důkladně poznat, abych se mohla zamilovat a teprve zamilovaná můžu mít sex. Muži a hodně žen to tak nemají. No a bydlení každý zvlášť a zároveň věrnost, to taky neexistuje. Z toho jsem si našla ponaučení, že mi bude lépe samotné a hned mi spadl kámen ze srdce.