Tak u nás je jedna babička schopná dát spát dítě do místnosti, kde se kouřilo. Ačkoliv vůbec jít spát po obědě nemá, protože chceme, aby spalo v autosedačce, až pojedeme dlouhou cestu domů. A druhá babička klidně ukrojí dítěti z plesnivýho chleba, protože z druhé strany je ještě dobrej, a co by se asi tak mohlo stát a oni to tak taky jí a přece se nevyhodí. Tyhle věci zkráka odmítám a pořád jsou to moje děti a ne jejich. Pravidla domácnosti jako bačory apod respektuju, ale to s tímhle nemá co dělat.