Kuličko, já jsem daleka toho považovat své děti a to, jaké jsou, za produkt svého (potažmo mého muže) vychovatelského umu. A jasně, ne každého potěší čokoláda, ale mé moralizování - či spíše tedy konstatování - šlo směrem zahlcování dětí věcmi (a sladkostmi a mlskami), které je prostě podle mne zbytečné, neadekvátní a jak již bylo napsáno, rozmělňuje v tomto případě zrovna ty Vánoce do takového améboidního bezčasí.

Na druhou stranu opravdu doma máme hranice, přes které nejdeme, například tu, že Ježíškovi se nepíše seznam jak na pátek do Kauflandu a v adventním kalendáři se prostě otvírá jedno okýnko denně. Jsou na to zvyklé odmala, možná tím trpí a za dvacet let budou ležet na pohovce u psychiatra a stěžovat si, jací jsme byli kruťasi, ale co už...