Já dětství prožila do sedmi let bez táty, jen s mámou a babičkou. Od sedmi let s nevlastním tátou. Moje dětství bylo pestré, hezké a zábavné, i když okolnosti byly všeliké. Možná díky té pestrosti, nevšednosti i určitému liberálnímu přístupu nemám vůči nikomu nijaké divné pocity, zášti, křivdy a jánevímco. Je ze mne laskavý, tolerantní a empatický člověk, který má rád lidi a bere je ve všech jejich přirozenostech i jinakostech. Krásné dětství nemusí vzniknout jen v lepších okolnostech. Však i zde je mnoho takových, které jsou toho důkazem.