To je těžký, já jsem nikdy vyloženě touhu po dětech neměla, ale před 30 lety se doporučovalo první dítě kolem 25 let, děti jsem měla rozumově, že už jsem stará a chtěla jsem dvě.

Věděla jsem, že když budu mít jedno, musím mít i druhé, aby jednou nezůstalo to první na světě samo a obě se stejným otcem, což nebyl problém. A ještě teda narozené nejpozději v srpnu, aby nemusely jít o rok později do školy a neztratily rok života a prvního chlapečka, druhou holčičku, plány vyšly.

Jsem moc ráda, že je mám, je to to jediný, co mi v životě dává smysl, bezdětný život bych nechtěla, ale ta touha - na nic jinýho nemyslet a koukat do cizích kočárků, přivést děti třeba na ubytovnu, jak se tu někdy píše, by u mě přišla třeba až ve 40 a to bych do toho nešla, zřejmě bych už měla cukrovku a hypertenzi. Pak bych byla nešťastná.