Na předvánoční čas. Na hygge doma. Na pocukrovanou krajinu. Na pečení cukroví. Na vánoční svátky doma s mužem a na návštěvy přátel a příbuzných. Na rybí polévku, kapra a krůtu s bramborovým salátem. Na cukroví ráno v posteli. Na pohádky. Na líné vstávání. Na novou garáž.
Ale na tohle všechno pěkné bych se těšila i bez rozvolnění. Po rozvolnění si koupím pár věcí, které potřebuji a jinak se mě rozvolnění nikterak nedotkne. Pozitivně ani negativně. Pro mě je období adventu každoročně obdobím zklidnění, bilancování a ukončením proběhlého roku. Takže touto dobou nikde nelítám, netrajdám a nejuchám. Vánoční večírky mě nebaví už dávno, zažila jsem jich tolik, že už mi přijdou otravné a na jedno brdo. Po městě se projdu, kdy se mi zachce. Výstavy, kina, divadla, ZOO a další si na mě počkají. Kadeřnice, kosmetičky a fitka k životu taktéž nepotřebuji. Takže já se těším stejně rozvolněně jako každý rok.
Vlastně na jednu rozvolněnou věc se těším - kafe s kamarádem. To nám teď nějak nevycházelo. Měl totiž Covida.