Je, toho je. Třeba poklepavani nohou - to dela muj manzel a uz to naucil i syna, vždycky se od toho klepe cely stul.

Všechny mozny "lidsky" zvuky - chrapani, popotahovani, kaslani..., ja vim, ze nekdy to jinak nejde, ale strasne mi to vadi. Kaslat a smrkat muzu jenom ja .

Opakujici se zvuky (třeba tikani hodin) nebo dlouhy michani caje v hrnicku, to muzu vyskocit z kuze. A když vleze trida deticek do tramvaje, to vystupuju.

A když někdo pise hrubky. Preklepy mi nevadi, ale třeba "nachomitnout", to mi zpusobuje fyzicke pichani u srdce. A to o sobe vim, kde mam v tehle oblasti taky nedostatky - třeba velka písmena jsem si nikdy nebyla uplne jista a ted po zmene pravidel jsem uz zcela v haji. Nebo carky v souvětích, tam se ridim spis pocitem nez pravidly. Ale takovy ty klasicky hrubky, z toho me fakt boli oci. Včera jsem cetla nejakou diskusi, jak maminka nechce posilat dite do skoly a ze ho všechno nauci sama a ve 3 vetach mela snad 15 chyb. To jsem si rikala, ze by snad mela na doucovani nekoho najmout.

Teda, to koukam, jaka jsem nesnasenliva osoba. A ještě nemuzu sahat holou rukou na sul. To je mi strasne neprijemny. Bud solim takovym tim krouticim mlynkem nebo lzickou.