Heroes, no dovolit by si to učitelka neměla. Nicméně když jsem dnes asi po pětapadesáté odpovídala některým dětem v podobném věku, jako je tvůj syn, proč musí mít roušky, už jsem se jen alibisticky odvolávala na rozhodnutí pana ministra Ono je to totiž na prvním stupni opravdu dost nanic - děti si je x-krát za hodinu stáhnou, vytřepávají je, utírají s nimi rozlitou šťávu, dávají si je na vlasy, válí je na zemi, v jídelně po stole, a tak. Snažíme se to hlídat, ale to bychom v hodině nic jiného nedělali.
No, a jak se mluví v roušce nebo respirátoru, když potřebuji, aby mě braly na vědomí děti neskutečně "rozjeté" po týdnech ztráty režimu a školních návyků, o tom už nás tady psalo víc.