Presne. Letos se ze dne na den uz podruhy zakazalo to, co mam rada a delam ve volnem case (2x tydne hraju kuzelky, 2x tydne beach, o vikendu občas nejake turnaje). A to ze si místo toho muzu jit zabehat do lesa nebo pomalovat kamen, me teda fakt neuspokojuje. Není to prece jen ten sport a pohyb, v mem veku uz fakt zadnou profikarieru neudelam, ale to setkeni s prateli, ta soutěž, to pivko potom...

Ja se z toho samozrejme nezblaznim, klidne si budu místo toho každý vecer cist. Chodim do práce a jsem stara a unavena. Ale pozoruju na sobe, jak to není dobře - kondice jde dolu, dela mi cim dal vetsi problém se k necemu vykopat. A i se bojim, ze se mi tezko bude zas do vseho naskakovat.

A co ma delat 16tilety pubos, kterymu uz podruhy během roku seberou tréninky toho, co ma rad. Bude se valet doma, nasranej, nevybourenej, bude parit cely dny na pocitaci a hnit ve svým bordelu.

Syn mel mit letos 2 vymeny do Nemecka, skolni vylet na konci i zacatku roku, v tanecnich byl presne 2x (v cervnu na uvodni hodine a na 1. lekci tesne nez udeřil podzimni zakaz), lyzak, co měli mit ted v lednu taky s největší pravdepodobnosti nebude atd. Ja se nedivim, ze to nejake slabsi povahy muze polozit.

A to dekuju bohu, ze je vlastne uz ve tretaku 6G a zna se se spoluzakama, tak s nima nekam občas vyrazi. Normalne by byl v prvaku a to by za ten mesic, co byla škola, fakt nemel cas nikoho poznat a udelat si kamarady.

Jako tragedie to samozrejme není, ale dobry taky ne.