Co si píšou na FB mamky, tak jsou ty zvláštní školy většinou fakt odkladiště soc. znevýhodněných a bohužel jen málokdy to kočírujou, šikana je běžná, případy až bizarní. Vždy je to však o lidech, učitelé a poradci atd., často jsou tam lidi, kteří se vyžívají ve své "moci", ubožáci.

Naprosto souhlasím s Tante, že naše školství tvoří lidi bez zájmu a snadno ovladatelné, nebo spíš lhostejné. No číst a počítat snad umíme.

Zakladatelka psala hlavně o smyslu a to tu nikdo nezmiňuje. Smysl to má obrovský, o tom jsem přesvědčena. Pro obě skupiny, pro všechny. Nikdo přece nemůže zhodnotit, že tomu slabému se "nerozsvítí", s rezolutním "nikdy". Stejně jako při komatu blízké osoby stále věříme, že nás ta osoba vnímá, cítí. A kdyby Sheldon Cooper neměl podporu, nebyl by o něm kulťácký séroš že jo. To samozřejmě není u nás.
Rozhodně je k tomu nutná spolupráce, snaha a touha. Jako se snažili Půlčiny rodiče, jak se můžu přetrhnout já a jiní. A jiní zas ne, stále je hodně zažitý názor "já jsem si tím taky prošel / taky odseděl / škola je tvoje práce" ap.
Ale tohle je systémové a nastavením společnosti, zachraňují to jen ti "srdcaři" - ať už rodiče, tak i učitelé.
O tom smyslu jsme si hodně psaly s Federikou, je to těžké a ubíjející, nevíte, jestli ta snaha propadne, odrazí se a zmizí nebo zanechá nějakou stopu - zanechá, minimálně tu, že jsme spolu, že mi důvěřuje, že na mě spoléhá, ale výsledek je nejistý. Těžká jsou očekávání, asi je lepší brát to, že "cesta je cíl", vše nad to je bonus.

Píšete tu, že opakujete, probíráte tak dlouho, dokud i ten nejslabší nepochopí. Tohle neberu. To by znamenalo, že jsou všichni na jedničkách a PAk se jede dál. Tak kde se berou ti s trojkama?

Kolikrát přemýšlím, jak jsme jako lidstvo dokázali dojít až sem, jak jsme mohli přežít středověk, bez hygieny, čtení a mobilů.. Dnes jsou tak obrovské nároky na orientaci ve světě a lidstvo je stejně neschopné tolerance a domluvy. Ve školství i jinde.