Marko, to je zvláštní, co píšeš. Já v dětství bydlela taky v činžáku, velký byt s vysokými stropy na Vinohradech a měla jsem ten byt ráda, přestože jsem měla obří dětský pokoj a chtěla jsem ten malinký osmimetrový, který byl původně pro služku a my tam měli udělanou žehlírnu. Babička bydlela s dědou velmi podobně. Teta bydlela v paneláku na Hájích a tam jsem jezdila hrozně nerada. Když jsem tam někdy musela spát, dusila jsem se tam, měli nízké stropy, odevšad bylo všechno slyšet, na záchodě se pomalu ani nešlo zavřít, jak byl malý, vedro tam měli a nemohli to regulovat. Je fakt, že na Vinohradech byl studený odchov, ale to mi nevadilo, dodnes ráda spím s otevřeným oknem i v zimě a mám štěstí, že manžel, který v paneláku vyrůstal, se ochotně přizpůsobil.