No jo, jsi v předvánoční porozchodové depresi... Možná bude stačit, když přijmeš jako myšlenku, že je to normální, běžné a má to tak v podstatě každej...

Hele, já souhlasím s tím, že je to jedinečná příležitost udělat si Vánoce, jaké chceš, klidně stejné, jako vždycky a klidně úplně jiné... Já teda nikdy nechápala tu fixaci na 24.12. a "jediný správný postup", co často vídám hlavně u matek, který prostě po rozvodu trvaj na 24.12., aby ty "Vánoce" byly s maminkou...

Nu, u nás je to tak, že "naše maminka" má 24.12. každý rok, muž sám ani my pak jako nová rodina jsme nikdy nestáli o střídání rok tak-rok tak. Vždycky máme tedy Vánoce 23.12. (malý napřed z toho rozum neměl, pak byl rád, že má dárky dřív, než všichni ostatní) a já jako "next" jsem s tím spokojená. První společný 23. štědrý den jsme měli, když velkému synovi bylo 11 a měli jsme už mimino (do té doby jsem se tam necpala a nechala je,ať si dělaj vánoce, jak chtějí). Čili velký syn měl "neopulentní" vánoce s tátou 23. a "opulentní" vánoce s mámou 24. Pak teda má "opulentní" vánoce (ano v mé režii) 23. s náma (pro malého syna jsou to jediné vánoce) a 24. "opulentní" vánoce s mámou. Velkého syna jsme předávali po dohodě až 24.12. v odpoledních hodinách, takhle "naše maminka" měla čas si v klidu všechno nachystat. Nevím, co by na tom 24.12. mělo být k užívání si, já teda bývám toho 23. totálně vyflusnutá - poslední přípravy, celodenní vaření večeře ...

Čili u nás - 23. - já frmol jako blázen, večer standardní vánoce, 24. už ale totální pokoj, vegec, dětičky spokojené, já klídeček v pyžámku, navařeno od včera... pak procházka, do kostela a nic se už nemusí... U "maminky" si to ona 24. v klídku nachystá, připraví, dostane velkého syna, který tak má druhé vánoce. Stížnosti nebyly nikdy, takže to asi i u nich fungovalo v klidu, určitě si nikdy neřekla, že to chce vyměnit, že by radši už 23., aby nebyla druhá... (ono, kdyby to bylo obráceně, tak si zase možná budeš stěžovat, že táta uhádal štědrý den a ty chudinka nebudeš mít děti na štědrý den a musíš jim dělat vánoce v náhradním termínu - to není nijak ve zlém, to je prostě součást té porozvodové vánoční deprese, kdy žádné řešení se ti nelíbí...

Nebo co bys chtěla - mít ty první vánoce 23. "opulentní", aby táta byl až "druhý"? společné vánoce (také řešení) jsi odmítla ( a já to plně chápu). Máš 24. (to je pro spoustu matek výhra) a nelíbí se ti ani to...

Prostě přijmi jako fakt, že se ti "nebude líbit stejně nic", protože prostě ta psychika ti to teď nechce dovolit. Tohle řešení, které jste zvolili, určitě není špatné...

(a zlobit se na ex, že dětem pomohl vybrat (a asi i zaplatil) dárek pro tebe - to je realistickým úhlem pohledu taky úplně absurdní - prostě ti to jen dělá ta tvoje psychika - ale fakt je to normální...)

Zkus si to uvědomit, že problém je jen v tvé hlavě (resp. citech), že je to sice přirozené, ale není třeba se tomu poddat. Pokazit si to můžeš jenom sama. Jestli chceš, udělej bramborový salát a kapra, i když to děti budou mít za dva dny už podruhý. Jestli chceš, uvař něco úplně jinýho... Jeslti chceš zdobit stromek s dětma, nazdob ho klidně už o víkendu (no a co, já taky zdobím ještě před vánoci a dělá to tak spousta lidí). Jestli chceš stromek jako překvapení pro děti, máš dost času si ho nazdobit, až budou děti u táty. Osobně bych nového chlapa na vánoce domů ještě netahala, nepřipadá mi to v této fázi zdravé... Budeš doma sama 23., tak si udělej "první vánoční večer" s přítelem bez dětí toho 23., to by bylo super, ne? Večeři libovolnou při svíčkách, klidně už s ozdobeným stromkem, romantika u romantické hudby na gauči s hrnkem domácího punče... (nebo cokoli jiného). Druhý vánoční večer 24. budeš mít s dětma atd. Určitě bych děti domů netahala už 23., tím bys rozbila vánoce s tátou... Určitě je lepší až 24., jestli "před obědem", aby ti pak pomohli s přípravou večeře nebo zdobením stromku, nebo až se stmíváním se, abys mohla si vše v klidu "na tajňačku" připravit - to už je na vkusu...

Nepoddávej se té bolesti, ale představám toho, jaké by to mohlo být. Můžeš, co chceš. To je na tom rozvodu naopak to úúúúúplně nejlepší.