Filipe, myslím, že dobří učitelé, kteří nepochybně pořád jsou, opravdu pracují hodně "navzdory systému". Obvykle, jak jak psala Delete, si vedení jejich práce v nejlepším případě neváží, obvykle to jsou lidi, kteří se nejsou schopni prosadit a obhájit svoji práci, jsou tak vyladění, žijí pro svoji práci mezi dětmi, těžko se to popisuje, jsou to prostě zvláštní nátury. Rodiče je obvykle mají rádi, i když ne všichni, často i poděkují, pošlou čokoládu, ale fakt nikdy, co si pamatuji, nenapsali řediteli do školy: "Chválíme práci učitele XY, doufáme, že bude oceněna."
Jak se stát dobrým učitelem, jak říkáš, musíš se vypracovat sám. Potřebuješ hlavně vzory a náslech. Obojí je mnohem hůře dostupné, než by si člověk myslel.
Systém přípravy by šlo změnit. Měl by se změnit, je nutné ho změnit. Ale není k tomu vůle.
Podle mě česká společnost silné, vzdělané, autonomní a kompetentní učitele nechce. Přinejmenším by to byl strašný nezvyk. Dneska didakticky dobří učitelé už učí skoro tajmo. Musí učení minimálně "obalit do aktivit". Nikdo nechápe, že učení samo o sobě může být dobré a zajímavé, i když namáhavé.. všichni uvažují duálně mezi sto let přežitou pruskou buzerační školou a animační anarchií. Trochu přeháním, ale ne tolik, kolik to vypadá.