Nevím, jestli držíme smutné prvenství v tom, jaká omezení jsou zaváděna. O zahraniční mám informace z médií, novináři vždycky dokážou vytáhnout nějakou totální kravinu a udělat okolo ní haló. V Německu všichni paří na hřbitově, v Londýně šli všichni v sobotu nakupovat atd. Mě se naopak zdá, že omezení u nás zavedená jsou dost podobná těm v zahraničí. Jen se to u nás pokusili zaobalit do nějakých čísel, zřejmě v přesvědčení, že lidi mají rádi, když dokáží ohrožení (normálního) života očíslovat.

Co je úděsné, je způsob sdělování informací vládou sprostému lidu. Ministři nedokáží postupovat a komunikovat jednotně, nedokážou držet jazyk za zuby, když je to potřeba, nedokážou se dohodnout v tom, co je podle vlády správné a co ne. Není divu, vede to člověk, který podle mého názoru zastává zásadu, že nejlépe funguje tým, kde se lidi nenávidí.