Já dělám adventní věnec, trochu úklidu - ten většinou nestíhám, takže v zoufalství mi manžel nakonec trochu pomůže, ale nepřeháníme to. Vymýšlím většinu dárků, většinu jich koupím, vesměs online. Ty, jejichž vyzvednutí mám z ruky, vyzvedává manžel. Manžel kupuje dárky pro mě, ale obvykle na moje přání, max. nějaká drobnost jako překvapení. Balíme spolu - já balím, manžel stříhá izolepu (stříhání izolepy naprosto iracionálně nenávidím )

Perníky plus většinu cukroví peču já s dětmi. Zdobíme všichni. Linecké většinou dodělává manžel, protože já bych to vzteky prohodila oknem - máme chuťově úžasný recept, kterého se nechceme vzdát, ale s tím těstem se strašně špatně pracuje. To už je taková naše vánoční tradice, že já to nadšeně začnu a manžel mi pak nalije domácí mandlový likér na zklidnění a dodělá to, když to nedávám. Už si zvykl a nereptá.

Stromek kupuje manžel. Večer před štědrým dnem ho donutím dát ho do stojánku, dát na něj světýlka a hvězdu, postavíme ho do obýváku a položíme k němu krabice s ozdobami. Když ráno vstaneme, je ozdobený.

Velký nákup potravin objednávám já a ten nám dovezou. Manžel nebo syn max. skočí pro jednotlivé položky, které jsme zapomněli.

Polévku dělám já, salát víceméně já - společně loupeme brambory, ochutnáváme a dochucujeme. Rybu dělá manžel. Letos asi budou i řízky, ty dělá běžně, takže to hádám bude na něm i na štědrý den. Chlebíčky děláme společně s dětmi. Vánočku peču sama.

Ty jo, když jsem to tak vypsala, tak mi začíná být úzko, jak nic nemám. Ani všechny dárky. Péct jsem nezačala, o úklidu raději mlčím... :-/