Muž mi koupí dárky tj. co si řeknu + nějaké překvápko. Uřízne a instaluje stromek. Zabije a naporcuje kapra. Obere se mnou kapří hlavy na polévku. Na ŠD udělá bramborový salát podle jejich rodinného. Někdy smaží kapra, zatímco se jdu Štědrovečerně nazdobit. To je vše, jinak jsou Vánoce moje a na mně, vůbec mi to neva a vůbec nechci, aby mi někdo na Vánoce pomáhal. Ani nevím s čím. Nákupy si naplánuji a zrealizuji. Cukroví upeču. Dárky vymyslím, koupím či objednám a zabalím. Stromek ozdobím. Úklid provádím průběžně. Rybí polévku uvařím, vánočku upeču.
Pro mne Vánoce nikdy nebyly ničím náročné. Vím, kdy jsou, takže není problém se na ně předem a průběžně připravit a vše v klidu zajistit a zabezpečit. Mne by spíš nervovalo, kdyby každý dělal něco a byl by v tom zmatek a chaos. Spoustu věcí jsem si zjednodušila a vychytala, takže Vánoce jsou svátky klidu a pohody. Také jsem zažila období, kdy bylo úplně všechno jen na mně, včetně koupení stromku, koupení a zabití kapra - toho jsem se trochu bála, ale zvládla jsem i to. Takže já chlapa o Vánocích potřebuji jen k tomu, abych měla na Vánoce pod stromečkem chlapa.