Já prožívám většinou směs těšení a obav, čistě jen těšit se neumím. Ale já jsem celkové hodně úzkostná. Zato se umím hodně radovat z již prožitého. Jsem vzpomínací typ a zážitky si zapisuju do deniku. Pak si to ráda čtu a znovu prožívám už naprosto bez obav, protože už vím, jak to všecko dopadlo. A stačí mi málo, třeba procházka v přírodě nebo kafe s kamarádkou, dovolená v ČR nebo návštěva Prahy. Má to tu výhodu, že to můžu prožívat pořád dokola. Zrovna teď vzpomínám na předvánoční prodloužený víkend v Praze, který jsem absolvovala loni se dvěma kamarádkami, trhy, vánoční výstavy, svařák, osvětlený Pražský hrad, nádhera. Nebo trhy u nás s dcerou, kde jsme se pořádně picly turbomostem. Tak mi ani nevadí tolik, že letos nic.