Vrátili se cca zpět k nám, když přestali pracovat. Ale asi tam měli tehdy fajn časy. U nás to bylo na ho.no před válkou (babička byla z rodiny dělnice samoživitelky), za války (život v díře v lomu, protože jim spadla bomba na dům) i po válce. No a později to bylo na ho.no v Mongolsku (nedostatek všeho), v Pakistánu (nebezpečeno).

A pak najednou Filipíny, kde byl relativní dostatek, bezpečí, měli malé děti a Vánoce se tam slavily tak nějak komunitně se sousedy a prarodiče přijali jejich nepoživatelné tradice. Pak zase byli v dalších asijských zemích, ale nekřesťanských, takže do Vánoc se už neprolily a v jídelníčku na ŠD nám zůstaly navěky zaseknuté ty Filipíny. (Jejich polívku na Vánoce dělám taky, ačkoliv vlastně nemám důvod, akorát ta je zrovna docela dobrá, protože kupodivu není sladká, ale kyselá.)