Pěkné ráno,
tak se nám včera asi poněkud zkomplikovaly Vánoce.
Jelikož jsme s mužem jedináčci, stalo se tradicí, že Štědrý den se slavil u nás doma. Obojí prarodiče vždy na těch pár dní přijeli k nám a bylo to pokaždé moc fajn, pohoda, všichni spolu, s babičkami jsme se podělily o vaření. Letos už bude jedná velká smutná změna, v lednu zemřela mužova maminka. Takže první Vánoce bez ní. :-(
Bylo dohodnuto, že kvuli Covidu muž dnes večer pojede pro svého taťku (je to 200 km daleko), zítra večer pojedou zpátky k nám a cestou naberou moje rodiče. Jenže včera večer volal dědeček , že je nemocný (kašel, rýma, bolest v krku). Byl shodou okolností u lékaře a angína to není, covid nevíme (antigenně ho nikde v okolí neotestujeme, všude je plno, ale jsem schopná mu zařídit žádanku na PCR test a na ten volno je). Jenže co teď?

Pokud dědeček vyhodnotí, že k nám jet nechce, budeme muset jet za ním. Opravdu nechci, aby trávil Vánoce bez babičky sám.
Budu muset oželet moje rodiče (k nemocnému dědečkovi je tahat nechci, sice jsou zatím zdravotně fit a akční, ale hodně přes 70 let).
A nabízí se dvě varianty:
1. Poslat muže napřed autem se stromkem, cukrovím a všemi dárky a mým rodičům vyložit dárky cestou. A já dojedu s kluky vlaky a busy. Prostě oslavit Vánoce u dědečka na severu se vším všudy.
2. Poslat kluky a muže den napřed, jen s malým proutěným stromečkem a jedním dárkem pro každého. A já mezitím nachystám stromeček s ostatními dárky u nás doma a dojedu za nimi. Měli bychom tím pádem dvoje Vánoce, po návratu od dědečka bychom nabrali moje rodiče a udělali si ještě jeden ˇštědrý den", asi už bez kapra a salátu, jen se slavnostním obědem.

Kterou variantu byste vybrali vy? Nebo ještě nějaký nápad na variantu č. 3.?