Přidat odpověď
Eleonor "Je to podobné i v marketech, pracovala jsem ve velké akciovce, podobná pakárna...
Už se mi nechtělo ani nové zaučovat, trvalo rok , dva než člověk na mý pozici měl výsledky a ať mi byl sebesympatičtější, pokud výsledky neměl, vylili ho...
Máš pak už úplně jiný pocit z nových tváří..."
I v bankovnictví. Kamarádka taky říkala, že je to děsné. Dva kmenový zaměstnanci, další jen brigádníci, takže fluktuace strašná. Když lidi vědí, že nemají šanci na stálé zaměstnání a že kdykoliv skončí ze dne na den, jsou méně spolehliví. A i ti z podstaty zodpovědní časem ztratí chuť se snažit prát s větrnými mlýny. Nedá se vybudouvat vztahy, vše jen povrchní, bez pocitu odpovědnosti za to, co mají předat kolegovi, za čas to otráví každého nově příchozího a tak to jede pořád dokola. Jestli to někomu přijde efektivní? Noví lidé pracují pomalu, rozkoukávají se, nemají souvislosti. Než toto získají, jsou tak otrávení z nefungujících vztahů, že odejdou. I ona se snažila, ale za 3 roky to vzdala a odešla. Teď je ve školce a mnohem spokojenější, i když za méně peněz. Ale je šance mít vztahy s kolegy, ne se pořád setkávat s novými lidmi na pár týdnů, či měsíců a nevědět, koho vidí ten den naposledy.
Předchozí