Ja byla s detma pred 6 lety ve Schwarzwald, taky fakt zazitek.
Uzasny ale i priserny zensky.
Co mi tehdy moc pomohlo, byla ta moznost nahlidnout do vnitrku rodin, jakoby s nima clovek zil v domacnosti. Rodin, myslim tim zenu a deti.
Denni stolovani s malyma detma, vecer uspavani za tenkou stenou, prani v jedne pradelne, terapeuticky skupinovy hovory, skupinovy vandrovani...
Tam nemas moc moznost na udrzovani "dekoru"a fasady pro verejnost.
Pak jsem si uz nepripadala tak neschopna, blba a nemozna, bylo nas takovejch vic.