Přidat odpověď
někdy si říkám, že , a teď mluvím o sobě, abyste si nemysleli/-y, že to máte vztahovat i na sebe - že nejzhoubnější je všechno reflektovat a hodnotit
mrzí mne, že jsem ztratila takovou tu bezprostřednost a určitou nenucenost ve vztahu k životu - už samotné dumání o tom, co je hodnotný a co vyplýtvaný čas, co je smysluplné a co nikoliv, co člověka tzv. "posouvá" a co apod., je strašně únavné a demotivující, ale jsem tím nakažená
Předchozí