"všechny nosíme stejné"
S mojí chodidlovou fobií bych radši chodila bosa než mít sdílené ponožky.
Vtipné a veselé ponožky jsme nosili už před dvaceti lety, kdy se objevili první kotníkové a vybírali jsme ty "hezké". Je hezké, že se barevné ponožky drží tak dlouho.
A nosíme je stále. Já mám všechny laďěné do holčičích vzorů a barev, protože to je jistota, že mi je nikdo omylem nebude nosit.
V klučičích ponožkách mám bordel, vím jen u těch nejvýraznějších komu patří, ale děti maj přehled, tak si je přehází.
A manžel má většinově černé, pár vtipných má a vezme je příležitostně, když ví, že nebude lítat kolem zvířectva a hospodářství.